JSEM DARINA HRADSKÁ A MILUJI ŠITÍ (NEJEN) BAREFOOT BOT NA KOPYTECH

Umění a rukodělné tvorbě se věnuji odjakživa, ale se šitím bot jsem začala teprve před pár lety. Moje cesta vedla přes vytváření šperků, fotografování a háčkované hračky pro nejmenší.

Můj příběh

Umění a rukodělná tvorba mě už od dětství natolik baví, že jsem si střední i vysokou školu vybírala tímto směrem. Na brněnské „ŠUŘce“ jsem prožila čtyři krásné roky v maličkém kolektivu fotografů a vystudovala obor Užitá fotografie a média. O pár let později jsem úspěšně ukončila magisterské studium na „pajdáku“ v Brně.

Nikdy jsem nepracovala… tedy přesněji, nikdy jsem nebyla zaměstnancem:) Už na střední škole jsem po kapsách neustále nosila kleště, drátky a maličké kamínky a vyráběla šperky… vždy a všude!

Po pár letech jsem přešla k výrobě šperků z křišťálové pryskyřice s vlastními grafickými motivy. Po kapsách jsem tehdy nosila papírky a nůžky. A v mezičase jsem napsala knížku Křišťálová pryskyřice – ještě jako svobodná slečna Ivancová.
Po ukončení vysoké školy jsem si ke šperkům přibrala fotografování portrétů, svateb, reklamní fotografie… Jenže vzápětí k nám přišel náš první syn a bylo po focení.

Času na práci ubylo, ale na druhou stranu mě mateřství přivedlo k novým oblastem tvoření. Několik let jsem se věnovala tvoření pro děti – háčkované hračky, kojicí náhrdelníky, pytlíkové aktivitky pro děti… chápete, háček a příze se vejdou do kapsy;) A pak přiletěl náš uragán – druhý syn.

V jeho půl roce jsem objevila oblast, která má obrovské, nekonečné možnosti a naprosto jsem jí propadla – šití barefootové obuvi. Neustále se vzdělávám a cítím, že tohle je to ONO!

Co mě ještě baví?

Boty ale nejsou jediná oblast, která mě naplňuje radostí. Denodenně mi dělají společnost naši pejsci. Zahrada mě naplňuje pocitem, že je všechno tak, jak má být. Uklidňovat se chodím ke klavíru a jednou snad zase přijde čas, kdy budu mít kde hrát na flétnu ♥. A jsem také laktační poradkyně občanského sdružení Mamila.